28 Srpen 2014

Jednou z kapel, o kterých se nejvíce mluvilo na Womexu 2010 v dánské Kodani, byli velští 9Bach. A to i přesto, že nebyli součástí hlavního programu. Je to 5 let od vydání jejich debutové desky, bylo už načase, aby přišli s novinkou. Jmenuje se Tincian a je opět vynikající.

9Bach

Manželský pár Lisa Jên (zpěv) a Martin Hoyland (kytara) založili kapelu 9Bach v roce 2005. Jejich cílem je představit tradiční velšskou hudbu novou, netradiční formou. To, že člověk může uspět i s písněmi v jiném jazyce než je angličtina, dokázala už skotská zpěvačka a multiinstrumentalistka Julie Fowlis. O to se pokuší i 9Bach.

9Bach - TincianA tak je album Tincian opět celé ve velštině (s jednou výjimkou, která je dokonce řecky). A opět, jak je u 9Bach zvykem, je plné zádumčivých písní, které vypráví mnohdy drsné příběhy o hornících, silných a statečných ženách, liškách, hodujících u potoka plného krve, opuštěných domech. Jedna z nich vypráví příběh aboridžinského dítěte patřící k tzv. “ukradeným generacím Austrálie”.

Inspirací pro píseň Plentyn (Dítě) byly příběhy aboridžinských dětí, které byly násilně odebírány svým rodičům až do konce 70. let. Je to šílené a my o tom víme pořád málo. Potkala jsem lidi, kterých se to osobně týkalo, a proto jsem tenhle příběh musela vyprávět.
(Lisa Jên)

Ukradené generace

Od konce 18. století se bílí australští osadníci pokouší vyřešit “aboridžinský problém”. Jak? Tím, že izolují děti od svých rodičů. Na tomto plánu se podílely úřady, státní a teritoriální vládní agentury i křesťanské misie. Vše s posvědcením parlamentu.

S odůvodněním, že aboridžinské matky se nedokážou o své potomky řádně starat, jsou děti odebírány a končí v sirotčincích. Je jim zakázáno používat rodný aboridžinský jazyk a jsou “převychovávány”, aby mohly v budoucnu pracovat jako služky nebo honáci dobytka. Mnohé byly psychicky, emocionálně i sexuálně zneužívané. Mnohé se pokusily utéct, málokomu se to ale povedlo.

V letech 1883 - 1969 bylo ze svých domovů ukradeno zhruba každé desáté aboridžinské dítě. Odhady hovoří až o 10.000 dětech. Tato praxe ale pokračovala v 70. a snad i 80. letech. Od roku 1997 se sice slaví “National Sorry Day” (Den omluvy), až v roce 2008 se ale premiér Kevin Rudd za všechno, čím museli aboridžinci projít, veřejně omluvil.

Stolen Generations

Nikdy jsem nechtěla být písničkářkou. To se ale změnilo po návštěvě Austrálie v roce 2012. Během spolupráce s kapelou Black Arm Band. Naprosto mě dostala aboridžinská kultura, historie a jazyk. To, co jsem se tam dozvěděla a naučila mi otevřelo oči.
(Lisa Jên)

Ve skladbě Plentyn se objevily i dvě členky zníměné australské kapely Black Arm Band. Shellie Morris a Lou Bennett si s Lisou zazpívali i nádhernou a capella píseň Babi’r Eirlys. Obě patří k vrcholům celé desky.

Video

Líbil se Vám článek? Linkuj Jagg.cz Media Blog Zalinkuj

Přidat komentář

(povinné)

(povinné)

CAPTCHA image