Víte, že slavná skladba “Funky Drummer” od Jamese Browna není možná o žádném funky bubeníkovi, ale o člověku, který stál u zrodu úplně jiného žánru - afrobeatu. Oním bubeníkem mohl být Tony Allen z Nigérie.
Afrobeat byl pro mne donedávna poměrně nezáživný, někdy až nudný žánr a mnohdy až desetiminutové skladby nestravitelné. To se ale změnilo 22. února, kdy jsem v pražské Akropoli viděl koncert Tonyho Allena. Nejen, že jsem jako divák toužil, aby ty skladby byla snad ještě delší, ale jako muzikant jsem upřímně záviděl Allenovým spoluhráčům. Hrát s ním musí být neuvěřitelný zážitek. Tonny Allen se sice drží vzadu, postupně ale začnete zjišťovat, že je to právě on, kdo kapelu utváří. Ne nadarmo o něm Fela Kuti řekl, že hraje jako čtyři bubeníci najednou.
Tony Allen se narodil v Lagosu v roce 1940. Bicím se věnuje zhruba od 18 let. V roce 1964 se dává dohromady s Felou Kutim v kapele Koala Loubitos. V roce 1969 se vydávají do Los Angeles a tato cesta změní historii africké hudby. Po návratu do Nigérie mění název kapely na “Africa 70″, v jejich hudbě zaznívají nové prvky (hlavně jazz) a vzniká nový žánr - afrobeat.
Od roku 1979 fungují Fela Kuti a Tony Allen již každý za sebe. V roce 1984 se Tony přesouvá nejdříve do Londýna, později do Paříže. Experimentuje s elektronikou, v afrobeatu hojně používanou dechovou sekci redukuje na minimum. I ve svých 69 letech (!!!) neustále zkouší nové věci a je považován za jednoho z nejlepších bubeníků světa.
Co jsem slyšel?
Video
Tonny Allen ukazuje něco málo ze svých bubenických tajemství