Rodrigo y Gabriela jsou duší metalisté. Hrají ale na akustické kytary. Jsou natolik technicky vyspělí, že se o nich mluví, jako o dědicích Paco de Lucii, Al di Meoly a Johna McLaughlina.
Rodrigo Sanchez a Gabriela Quintero se potkali už jako teenageři. V Casa de Cultura (kulturním domě) v Mexico City, který vedl Rodrigův bratr. Hráli spolu v metalové kapele Tierra Acida. Oba dva se hlásili na konzervatoř, ale o zapálené metalové fanoušky zřejmě neměli zájem. S Tierra Acida obráželi ty nejdivočejší kluby v Mexico City. Vydali desku, ale dlouhodobou smlouvu nepodepsali a raději se rozhodli odejít do Evropy.
S velice omezenou znalostí angličtiny a jedním tisícem dolarů v kapse se ocitli v Dublinu, v Irsku. Po čase peníze došly, a tak si začali vydělávat hraním na ulici. Čtyři roky se jako pouliční muzikanti protloukali v Irsku, Dánsku a Španělsku. Až v roce 2003 se na ně usmálo štěstí. Jejich pouliční spoluhráč a přítel Damian Rice je pozval do nově otevřeného klubu Sugar Club jako předkapelu. Natočili CD “Re-Foc” o rok později živák “Live Manchester and Dublin”, který je vynesl na světovou world music scénu.
Zatím poslední a podle mne nejpovedenější nahrávku “Rodrigo y Gabriela” natočili v roce 2006. Kromě jejich skladeb zde najdete i cover verze Stairway To Heaven od Led Zeppelin či Orion od Metallica.
Co jsem slyšel?
Video
Rodrigo y Gabriela - Diablo Rojo
Rodrigo y Gabriela - Stairway to Heaven
Rodrigo y Gabriela - Orion
Červen 18th, 2009 at 6:55
Jsou úžasní. Akustická alba moc nemusím, ale tohle mě opravdu chytlo. Album Rodrigo y Gabriela drtím už měsíc. Škoda jen, že Gabriela více nezpívá, má tak utěšující hlas… GS