Speech Debelle není obyčejná raperka. Za jejími zády nestojí DJ, ale živá akustická kapela. Kdyby se Tracy Chapman rozhodla natočit hip-hopové album, vypadalo by asi podobně.
Nesleduji cíleně mezinárodní hudební ceny. K britské raperce Speech Debelle jsem se dostal náhodou a zaujala mne její hudba. Až pak jsem se dozvěděl, že vyhrála prestižní Mercury Prize 2009, cenu za nejlepší nahrávku vydanou na území Velké Británie a Irska. Dobrou zprávou je, že cenu vyhrála pravděpodobně hlavně proto, že je její hudba úplně jiná, než hudba ostatních 11 nominovaných.
“Nechápu, jak se to Speech Debelle mohlo podařit”, prohlásil jeden z bývalých porotců Mercury Prize a dodává: “Nereprezentuje britskou hudební scénu, ani žádné současné hudební hnutí, ani to, co co se dnes hraje.”
A proč by měla? Jestli chtějí pánové z Mercury Price hledat nadprůměrné desky, budiž. Chcete-li ale najít to nejlepší, musíte se oprostit od stereotypů. To se jim letos naštěstí podařilo.
Debelle dopomohl k úspěchu asi také její příběh, na kterém britští novináři ulétávají. Když ho porovnám s osudy lidí, o kterých občas píšu, přijde mi spíše legrační. (Viz např. Tinariwen nebo Staff Benda Bilili)
Do 19 let žila jako hodná holka doma. Pak se pohádala s mámou a odešla. Čtyři roky žila “na ulici”, tedy jak se sama v rozhovorech vyjádřila, spíše po hostelech a známých. Toto období ji ale přimělo napsat velice osobní zpověď. Psaní textů bylo pro ní asi jakousi osobní terapií, a tak nazvala své album docela logicky Speech Therapy.
Speech Debelle není první a asi ani poslední “divnou raperkou” a jsem upřímně zvědav, s čím přijde na další desce. Pro mne je ale daleko podstatnější, že se její skoro až nekomerční hudba dokázala prosadit. A nechala za sebou ten mírný nadprůměr, který vyhrává obvykle.
Video
Speech Debelle - Spinnin
Speech Debelle - Better Days (featuring Micachu)